Bývalá advokátka, bývalá náměstkyně, a v budoucnu opět advokátka JUDr. Hana Marvanová, se dostala do mediálního konfliktu s vedením České advokátní komory, které ostře odmítlo její interpretaci, že funkci opustila mj. kvůli lobbistickému tlaku advokacie na novou podobu právní regulace advokátních odměn, za níž byla jako náměstkyně ministra spravedlnosti zodpovědná. Situace je to paradoxní mj. proto, že Hana Marvanová se coby advokátka lobbistických zásahů do legislativního procesu ve prospěch soukromých zájmů nijak neštítila.

Nepochybuji o tom, že advokacie vystupovala proti záměru Ministerstva spravedlnosti omezit výši náhrad nákladů právního zastoupení v bagatelních civilních sporech. Celá řada advokátů má na tomto typu agend vybudován svůj obchodní model, a advokátní komora sama sebe vnímá především jako platformu lobbingu za zájmy advokacie, spíše než cokoli jiného.

Za paradoxní ovšem považuji, že proti takovému postupu vznáší námitky právě Hana Marvanová, která zásahy privátních zájmů do legislativního procesu proslula. Jejím parádním číslem z poslední doby bylo "prolobbování" změny pravidel o pořadí uspokojování věřitelů v insolvenčním řízení, ušité na míru jejím klientům, poškozeným v mediálně známé trestní kauze. Ideově přinejmenším diskutabilní, technicky však zcela nekompetentně formulovanou novelizací insolvenčního zákona doktorka Marvanová svým klientům nakonec nepomohla - s železnou ironií dějin na jejich právní postavení totiž vzápětí dopadla Klausova amnestie. Regulatorní paskvil, který doktorka Marvanová v soukromém zájmu do insolvenčního zákona vnutila, však v platném právu již zůstal a způsobuje v insolvenčních řízeních komplikace.

Působení soukromých zájmů na veřejnou moc je tak staré, jako veřejná moc sama. Jedním z měřítek civilizovanosti země je i to, do jaké míry je její veřejná moc schopna a ochotna těmto zájmům vzdorovat.

Vzdor, který Hana Marvanová při odchodu z funkce náměstka ministra spravedlnosti prezentovala, je chvályhodný.

Nezbývá než doufat, že tato osobní zkušenost zůstane doktorce Marvanové v paměti, až se po návratu do advokacie znovu dostane do situace, kdy její klienti budou potřebovat "upravit" právní regulaci tak, aby redistribuovala majetek jejich směrem.

(Autor komentáře není ve vztahu k tématu nestranný – jako konzultant Ministerstva spravedlnosti návrhům Hany Marvanové na změnu insolvenčního zákona odporoval)