Ocitnout se na dně má nepochybně řadu nevýhod. Výhodou je však to, že níž už se prostě padnout nedá. Doufám, že do tohoto bodu se zásluhou plagiátorského skandálu vedení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni dostalo tento týden české právnické vzdělávání (viz: http://www.lidovky.cz/inspekce-si-posviti-na-diplomy-z-plzne-dh9-/ln_domov.asp?c=A090924_092804_ln_domov_mev ).

Osobně považuji za téměř symbolické, že aféra propukla bezmála přesně po dvaceti letech od listopadu 1989. Zatímco většina oborů a oblastí lidského úsilí prošla za tu dobu u nás renesancí (což platí tím více, čím vzdálenější je příslušný obor z dosahu politiky), v právním studiu a vědě vystřídal, až na čestné výjimky, jeden úpadek druhý.

Příčiny tohoto stavu jsou zjevné.

V roce 1989 patřilo právo pravděpodobně mezi nejzbědovanější společenskovědní obory v zemi. Čtyři dekády komunistické degenerace udělaly své. Ještě dnes si pamatuji to rozčarování, které jsem jako dychtivý maturant na podzim roku 1989 v prvním semestru práv zažil – intelektuálně nejzajímavější zkušeností začátku vysoké školy bylo jednoznačně setkání s hudbou skupiny The Cure, kterou mi na gymnáziu jakýmsi nedopatřením odstínila heavymetalová clona. Zbytek byl jen neuvěřitelně smutnou karikaturou všeho, co si člověk pod pojmem „univerzita“ může představovat.

Po Listopadu jsem si nějakou dobu říkal, jak je dobře, že jsme zažili alespoň ty dva měsíce výuky dějin mezinárodního dělnického hnutí apod., jelikož nikdo další již nic podobně špatného na vysoké škole nikdy neuvidí. Zjevně jsem se mýlil.

Znovunabytá svoboda, včetně svobody ekonomické, byla totiž pro právnické studium v Česku spíše katastrofou, než požehnáním. Nemám teď na mysli ani tak to, že celé kurikulum bylo třeba vyhodit a začít znovu, bez literatury a čehokoli jiného. Podobně na tom musela být i řada dalších společenskovědních oborů ve východním bloku. Na rozdíl od většiny z nich však současně explodovala poptávka po právních diplomech a lidech jimi vybavených. Zcela dramaticky se rozevřely nůžky mezi příjmovými příležitostmi v soukromé právní praxi a státem provozované právní výuce a teorii. To právnické fakulty uvedlo do velmi obtížného postavení na pracovním trhu s jejich vlastními absolventy (z něhož se nevymanily dodnes) a zároveň je to vystavilo pokušení uspokojovat poptávku po přijetí ke studiu, v horších případech pak pouze po jeho konečném výsledku - tedy diplomech - akademicky nekorektními, nepochybně však lukrativními postupy. Nejrůznější skandály s přijímacími zkouškami, neakreditovanými placenými obory studia, podezřele snadno složenými zkouškami či neexistujícími závěrečnými pracemi prominentních studentů se táhnou celým dvacetiletím, napříč všemi fakultami. Vstup nových hráčů do odvětví (počet státních právnických fakult se v devadesátých letech zdvojnásobil ze dvou na čtyři) řešení zjevně nepřinesl. Tlak na akademickou kvalitu očividně příliš nezvýšil, naopak, v případě plzeňské fakulty zdá se metastazoval do jakéhosi diplomostroje, o jehož fungování naštěstí nic podrobnějšího nevím, není však úplně vyloučeno, že Lidovými novinami zveřejněný vrcholek ledovce nám jeho ošklivé útroby poodhalí a povede ke změně.

Říkáte si, že je naivní očekávat v zemi jako je Česko něco takového? Možná, že ano. Ale možná také ne. Každý stroj může totiž fungovat jen tehdy, je-li po jeho produktech koupěschopná poptávka. A myslím, že není vyloučeno, že diplomostroj, či alespoň jeho současný business model, dostal v tomto týdnu polibek smrti. Nikoli od redaktorů Lidových novin, ale od Petra Dimuna, vedoucího sekce marketingu ČSSD. Ten na dotaz, jak je možné, že na plzeňské fakultě postoupil do druhého ročníku, aniž by složil jedinou zkoušku či získal jediný zápočet, mj. odpověděl, že na fakultě, kde se dějí podivné věci, s nimiž nechce mít nic společného, nebude pokračovat ve studiu (LN 23.9.2009, str. 2, Dimun je druhák, i když se "flákal").

Zřekne-li se vás veřejně student, který ve věku, kdy jeho vrstevníci na Facebooku sbírají vejce pro Jiřího Paroubka, pro téhož Jiřího Paroubka dělá pí-ár (poté, co získal ostruhy u Pavla Němce), znamená to, že akcie vašeho diplomostroje jsou skutečně velmi, velmi nízko.

Není-li tohle dno, pak nevím, co už jiného.